Naše vína
Sauvignon
Sauvignon blanc je tradiční oblíbenou odrůdou vína. Víno z této odrůdy společně s Chardonnay a Ryzlinkem vytváří celosvětově nejpopulárnější vína. Tradičním původem této odrůdy je francouzské údolí Loire společně s Bordeaux. Špičková vína ze sauvignonu však najdeme také na Novém Zelandu, Itálii, Chile a také u nás na Znojemsku. Odrůda zřejmě vznikla křížením Chenin blancu a Tramínu.
Sauvignon dokáže z nezralých hroznů a nekvalitních poloh vytvořit vína s herbálními tóny, kde kyselina převyšuje ostatní projevy. Ale v odpovídajících podmínkách je to opravdu špičkové víno kombinující mineralitu s ovocností. Je to údrůda, která za určitých podmínek snese zrání v dubových sudech. Všeobecná charakteristika sauvignonu je následující – zelenožlutá barva, většinou se vyskytují primární vůně. U mladých vín z méně příznivých ročníků to je kopřiva, travnatost až papriková nezralost. U vín z dobře vyzrálých hroznů jsou vůně černorybízové, angreštové a směs citronů s kiwi. Vína jsou plná a při láhvové zralosti velmi plná, mnohdy s minerální příchutí. Vjem trvá dlouho.
Veltlínské zelené
Veltlínské zelené má původ pravděpodobně v Rakousku, kde je taky nejvíce rozšířen (cca 30% vinic). Pro Rakušany je to kultovní odrůda a co se týče Veltlínu, tak tady hrajou první housle na světě. V ČR byla odrůda Veltlínské zelené zapsána v roce 1941. Hrozen je malý až středně velký, středně hustý, křídlatý s krátkou stopkou. Bobule je malá až středně velká, kulatá. Bobule má barvu žlutozelenou. Víno je harmonické s jemnou vůní po lipovém květu, broskvích či bílém pepři. Hořkomandlová chuť a příjemné kyselinky dělají z Veltlínu oblíbence, který vám vydrží po bodu celý večer.
Neuburger
Pochází z Rakouska, kde se pěstuje pod názvem Neuburger a o jeho vzniku se vypráví, že réví této odrůdy bylo v šedesátých létech 19. století vyplaveno Dunajem na břeh u Oberarnsdorfu v oblasti Wachau.
Réví nalezli vinaři Ch. Ferstl a F. Marchendl a vysadili v obci Arnsdorf do svých vinic a v roce 1872 vyrobili z první sklizně překvapivě dobré víno. Podle současných poznatků genové analýzy se jedná o nahodilého křížence mezi odrůdami Veltlínské červené a Sylvánské zelené.
Je to odrůda bujného růstu, s málo dělenými listy. Má hrozny malé až střední, kompaktní a s kulatými žlutozelenými bobulemi, které nesou na tlusté slupce tmavé tečkování. Dužnina je slizká, velmi příjemné chuti, a proto hrozny lákají k přímému konzumu. Mrazuodolnost i odolnost proti houbovým chorobám je nízká. Zrání hroznů je středně pozdní.
Vína Neuburského mají žlutou a u vyšších predikátů zlatožlutou barvu. Mladé Neuburské má jemné aroma připomínající ořechy a kvalita mladého vína bývá průměrná. Vyšší a zajímavější kvality se dosahuje ležením vína na láhvi. Víno se ležením zaplňuje a přibývá buketních látek červeného ovoce, zvyšuje se viskozita vína a vzrůstá sametový dojem v ústech.
Dochuť vína je harmonická, neutrální a dlouhá. Z průměrného mladého vína se stává často přitažlivé, láhvově zralé víno neutrálního typu, které výborně doprovází jídla s hustými omáčkami, pečenou drůbež nebo drůbeží paštiky.
Tramín červený
Vína vyrobená z této odrůdy se dají relativně snadno rozpoznat už podle jejich zabarvení, které je zlatavě žluté, intenzivní a s výraznými odlesky. Jedná se též o silně aromatická vína, jejichž vůně je charakterizována jakožto výrazná, bohatá a kořenitá.
Co se týče jejich chutě, tak v ní můžeme nalézt tóny čajové růže, exotického nebo tropického ovoce, meruňky či například skořice. Za nejlepší vína vyrobená z této odrůdy se dají považovat ta suchá, u nichž ještě více vyniká intenzita jejich chutě a vůně.
Vzhledem ke své lehce vyšší cukernatosti se Tramín červený často používá i jakožto odrůda pro výrobu přívlastkových vín, zejména tedy slámových a ledových.
Pálava
Vína vyrobená z Pálavy se vyznačují zlatavě žlutou barvou a intenzivní vůní s dominantními tóny růží, koření, exotického ovoce a dosti často i vanilky.
Chuť takovýchto vín se řadí spíše mezi ty sladší a dá se označit za aromatickou, svěží a dlouhotrvající. Vína z Pálavy chutnají díky nižší plnosti relativně jemně, přičemž v jejich chuti mohou být patrné stopy mandarinek či muškátu.
Výběrová vína vyrobená z Pálavy se pak perfektně hodí ke střednědobé archivaci.
Hibernal
List je středně velký až velký, tvar čepele srdcovitý, bez vyznačených laloků s velmi mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně puchýřovitá. Hrozen je středně velký, hustý, se středně dlouhou stopkou. Bobule je malá až středně velká, kulatá. Barva bobule je červenošedá, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je střední. Růst je středně bujný s polovzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná v poslední dekádě října.
Odrůda je odolná proti napadení houbovými chorobami (plísní révovou a padlím révovým), proti napadení plísní šedou je středně odolná až odolná. Proti poškození zimními i jarními mrazy je odrůda odolná, odolnější než její rodič, Ryzlink rýnský. Odrůda vyniká vysokou mrazuvzdorností. V některých letech je nutný postřik proti peronospoře před květem a po odkvětu.
Vzhledem k délce vegetační doby je odrůda náročná na stanoviště, na půdu náročná není. Nesnáší však extrémně suché půdy.
Podnože volíme podle typu půd a tvaru keře. Vhodné jsou Kober 5BB, Teleki 5C a SO 4. Hibernal se hodí pro všechny způsoby vedení, snáší dlouhý i krátký řez. Odrůda zraje 1-2 týdny před Ryzlinkem rýnským, výnos jako Ryzlink rýnský, průměrná cukernatost o něco vyšší a kyseliny o 3 promile nižší než Ryzlink rýnský.
Výnos je středně vysoký, ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 9,5 t/ha o průměrné cukernatosti téměř 22° ČNM.
Burgunské bílé
Jedná se o víno světle žluté až zlatavě zelenožluté barvy, vyráběné z hroznů pěstovaných převážně v oblasti Burgundska a Alsaska, u nás pak zejména na Slovácku a Litoměřicku, pro nějž je typická plná, nikterak kyselá a dlouhotrvající chuť s výrazným podtónem extraktivních látek. Rulandské bílé je pak charakteristické i svou jemnou květinovou vůní, u zralých vín této odrůdy pak můžeme cítit spíše chlebnaté tóny. V chuti i vůni jsou rovněž patrné vyskytující se stopy hrušek, mandlí či například lískových oříšků.
Toto víno se též velmi hodí a je doporučováno k archivaci, jež ještě zvýrazní jeho již tak dosti výraznou chuť a aroma, rovněž dojde i ke zvýraznění jeho barevných tónů.
Modrý Portugal
Setkat se můžeme s opravdu širokým spektrem kvality vín vyráběných z Modrého Portugalu, všechny se však vyznačují skvělou pitelností. Zajímavým faktem je pak to, že Modrý Portugal je nejčastěji využívanou odrůdou pro výrobu Svatomartinských vín. Barva těchto vín se dá charakterizovat jakožto světle rubínová.
Ve vůni převládají tóny peckového ovoce, obzvláště silné je aroma třešní, a černého koření. Čas od času lze narazit i na vína, jež mají lehkou květinovou vůni, či je z nich jemně cítit čerstvé seno. Chuť vín vyrobených z Modrého Portugalu je sametová, harmonická a příjemná, přičemž je téměř bez kyselinek, tudíž je i velice svěží.
Frankovka
Tato vína jsou charakteristická svou nesmírně sytou a intenzivní barvou, která se dá definovat jakožto tmavě rubínová s fialovými záblesky. Ve vůni pak jednoznačně dominují ovocité tóny s nezaměnitelným aroma švestek, třešní či lesního ovoce (ostružin apod.). Dále se je možno setkat i s tóny černého koření.
Co se týče chuti vín, tak ta bývá obvykle plná, bohatá a extraktivní, leč stále krásně hebká a měkká, tudíž jejich konzumace nevyvolává pocity těžkosti. Vína z Frankovky jsou též vhodná k dlouhodobé archivaci. Sama Frankovka – typická středoevropská odrůda se vyznačuje i tím, že se řadí mezi pozdně dozrávající a teplomilné odrůdy.
André
Odrůda byla vyšlechtěna ve Velkých Pavlovicích v roce 1960 Ing. Jaroslavem Horákem z Frankovky a Svatovavřineckého. Pojmenována byla na počest Ch. K. Andrého, zakladatele spolku pro šlechtění révy a ovoce v Brně. I proto ho nejvíce najdeme především ve Velkopavlovické podoblasti, nicméně zajímavá André se rozhodně dělají i na Slovácku či Mikulovsku.
Dolfender
Dornfelder je původem německá odrůda, kde je dodnes velmi důležitou modrou odrůdou. Stále častěji se s ní ale setkáváme také u nás, kde se jí díky optimálním klimatickým podmínkám velmi daří. U nás se pěstuje především na Moravě, nejvíce se jí daří na Velkopavlovicku, Mikulovsku či Slovácku.
